|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
s velkým potěšením vám přinášíme zpětný ohlas na Jarní Setkání těžařů, které se konalo ve dnech 14.–16. května 2025 v Lednici na Moravě. Společně jsme vytvořili inspirativní prostor pro výměnu zkušeností, diskusí a představení průlomových technologií v těžebním průmyslu.
|
Děkujeme všem účastníkům za jejich přítomnost a aktivní zapojení. Vaše podpora je pro nás klíčová a motivuje nás k pořádání dalších setkání. Zvláštní poděkování patří našim odborným přednášejícím, kteří svými znalostmi a prezentacemi obohatili program a přispěli k rozšíření našich znalostí.
|
Srdečné poděkování patří našemu partnerovi akce, společnosti Heidelberg Materials CZ, a.s., za její podporu a spolupráci, stejně jako za možnost exkurze v Kamenolomu Olbramovice, která účastníkům poskytla jedinečný pohled do těžební praxe a umožnila jim získat cenné zkušenosti přímo v terénu.
|
Zároveň si velmi vážíme záštity hejtmana Jihomoravského kraje Mgr. Jana Grolicha, která podtrhuje význam této akce pro rozvoj těžebního průmyslu.
|
|
Jsme rádi, že jsme se mohli sejít, vyměnit si zkušenosti a sdílet nejnovější poznatky, které pomohou posunout náš obor kupředu. Vaší podpory si nesmírně vážíme a těšíme se na další společná setkání!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tam, kde se potkává elegance s udržitelností: Smetanova lávka boduje ve světě
|
Smetanova lávka v Litomyšli, otevřená koncem roku 2022, si rychle získala pozornost odborné i laické veřejnosti. Elegantní spojnice dvou částí města zaujme nejen svým moderním designem a funkčností, ale i řadou ocenění, která již stihla nasbírat.
|
|
Litomyšl se může pochlubit novou architektonickou dominantou – Smetanovou lávkou, která spojuje historické centrum s dalšími částmi města. Moderní konstrukce, kombinující pohledový beton a ocel, nahradila původní nadchod z roku 1981 a nabízí nejen praktické spojení, ale i estetický zážitek. Lávku navrhli architekti Lukáš Ehl a Tomáš Koumar z ateliéru EHL & KOUMAR ARCHITEKTI ve spolupráci se statiky Ladislavem Dvořákem a Ladislavem Šaškem. Za svou krátkou existenci si již stavba připsala několik prestižních ocenění – mimo jiné i druhé místo v mezinárodní soutěži Cemex Building Award 2024 v kategorii Veřejný prostor. Na realizaci projektu se podílela také společnost Cemex.
|
|
Stavbu oživují grafiky výtvarnice Ivany Šrámkové na kovových částech pylonu nově vybudovaného výtahu, který zajišťuje bezbariérové spojení s centrem města a zpříjemňuje cestu přes frekventovanou komunikaci. Zajímavostí projektu je zakomponování historického schodiště a znovupoužití kamenných stupňů z původní lávky. Celý prostor dotváří zeleň navržená architektem Mikulášem Vavřínem. Na lávce je umístěna kovová umělecká instalace „Smetana 200“ od Aleše Najbrta, která připomíná 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany (v roce 2024), po němž je lávka pojmenována.
|
|
Více se o této unikátní stavbě dočtete v textu a rozhovoru s architekty Lukášem Ehlem a Tomášem Koumarem.
|
|
Jaké byly vaše pocity, když jste zjistili, že jste byli oceněni na soutěži Cemex Building Awards v Mexiku?
|
|
Tomáš Koumar: Byli jsme nadšení. Toto ocenění je významným uznáním kvality lávky, která není jen architektonickým projektem, ale také symbolem Litomyšle. Je to ocenění nejen pro nás, ale pro celé město a všechny, kdo se na stavbě podíleli. Beton, jako hlavní materiál, má pro nás zvláštní význam, protože s ním rádi pracujeme, a věříme, že jeho estetika na lávce skutečně vynikla. Skutečnost, že lávka získala už i několik dalších ocenění, nás těší a vnímáme to jako potvrzení, že moderní myšlení v architektuře má své místo.
|
|
Když se ohlédnete zpět, jaká byla největší výzva tohoto projektu?
|
|
Lukáš Ehl: Největší výzvou bylo obnovit historickou spojnici města, kterou kdysi přerušila silnice. Naší hlavní snahou bylo vytvořit cestu, která nejen usnadní pohyb mezi dvěma částmi města, ale zároveň nabídne nové zážitky a stane se místem, kde se lidé budou rádi zastavovat. Šlo nám o to, aby lávka nebyla jen funkčním prvkem, ale také obohacením veřejného prostoru.
|
|
Jak podle vás působí lávka v kontrastu s historickým městem?
|
|
Lukáš Ehl: Spíš, než kontrast bychom řekli, že lávka vytváří dialog mezi moderní a historickou architekturou. Je to výrazný prvek, který respektuje své okolí a harmonicky do něj zapadá.
|
|
Jaký dopad má lávka na život obyvatel Litomyšle?
|
|
Lukáš Ehl: Lávka ovlivnila město okamžitě po svém otevření. Výtah v pylonu se stal jedním z nejvytíženějších výtahů v republice, což nás velmi těší. Lidé lávku přijali jako součást svého každodenního života a využívají ji nejen jako praktické spojení, ale také jako místo, které jim nabízí nový pohled na město a jeho okolí.
|
|
Tomáš Koumar: Litomyšl má dlouhou tradici moderní architektury. Architekti, kteří stavěli v Litomyšli před námi, nám svým způsobem otevřeli cestu. Díky jejich práci zde nevzniká taková obava z moderní architektury, jaká je někdy patrná například v Praze. Věříme, že náš projekt může inspirovat ty, kteří přijdou po nás, a ukázat, že i v historickém prostředí lze vytvořit moderní stavbu, která je nejen estetická, ale také funkční. Naštěstí jsme se v případě tohoto projektu setkali s pozitivním přístupem. Místní památkářka ocenila návrh, projekt prošel komisí a byl schválen. Atmosféra kolem lávky byla od začátku velmi povzbudivá – všichni se na její realizaci těšili. Samozřejmě, aby taková stavba vznikla, je klíčové, aby to někdo chtěl. Musí zde být město nebo jiná instituce, která má odvahu vytvořit například pěší nadchod a neváhá svůj záměr uskutečnit.
|
|
Proč jste zvolili jako materiál právě beton? Byla to pro vás spíš otázka lásky k materiálu, nebo nutnost?
|
|
Lukáš Ehl: Beton jsme zvolili z lásky k tomuto materiálu. Máme ho rádi pro jeho variabilitu a estetický potenciál. Beton nabízí široké možnosti práce s texturami, kresbou a precizními detaily. Navíc nám připomíná práci s kamenem, což je materiál, který má hluboké kořeny v naší historii. Pohledový beton vyžaduje zvláštní péči, a právě tato práce nás baví.
|
|
Beton a moderní architektura jsou často spojovány s otázkou udržitelnosti. Jak vy osobně vnímáte udržitelnost?
|
|
Lukáš Ehl: Udržitelnost vnímáme především jako schopnost stavby obstát v čase a mít trvalou hodnotu. Důležité je vytvářet architekturu, která bude sloužit nejen současné generaci, ale i těm budoucím. To znamená respektovat přírodní zdroje, prostředí a potřeby lidí. Věříme, že nadčasovost a citlivé zacházení s materiály jsou klíčové pro skutečně udržitelnou architekturu.
|
|
Tomáš Koumar: Lávka musela splňovat přísné technické požadavky, aby mohla být realizována nad rušnou silnicí. Do budoucna bychom však rádi zkoumali možnosti kombinace betonu s dalšími materiály, například s dřevem, abychom dosáhli ještě větší rovnováhy mezi funkčností, estetikou a udržitelností.
|
|
Je podle vás beton spíš materiál minulosti nebo budoucnosti?
|
|
Lukáš Ehl: Beton tady s námi ještě dlouho zůstane. Jeho kvality budeme vyžívat třeba více sofistikovaněji, ale nenecháme se o ně připravit. Beton umí být pravdivý a v tom je jeho síla a krása.
|
|
|
|
|
|
|
|
Kámen nad zlato. V Česku docházejí zásoby stavebního materiálu, vláda proto zjednoduší otevírání nových lomů
|
Na výstavbu dálnic, železnic či vysokorychlostních tratí nemusí být v Česku v příštích letech dost stavebního materiálu. Zásoby kameniva a štěrkopísků se ztenčují a nové lomy nepřibývají. Na výrazný problém pro české stavebnictví upozorňuje rovněž aktuální analýza, kterou si nechalo vypracovat Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) proto připravuje řešení, které by otevírání nových lomů zrychlilo. Ministerstvo nyní připravuje vládní nařízení, které by určilo nové lokality vhodné pro těžbu kameniva a štěrkopísku a ty zároveň zařadilo mezi takzvaná ložiska strategického významu. „To zvýší samotnou těžbu a sníží tlak na cenu. Konkrétní lokality určuje Česká geologická služba na základě odborného posouzení, do tohoto procesu už nijak vstupovat nemůžeme,“ říká pro HN Vlček. Výběr konkrétních míst pro těžbu už probíhá, vytipované lokality bude následně Česká geologická služba posuzovat z pohledu množství a kvality zásob stavebního kamene a štěrkopísků, zohlední také jejich polohu, která by měla být v dosahu plánovaných staveb železničních koridorů či dálnic. Lokality, které tímto sítem projdou jako nejvhodnější, pak geologové navrhnou ministerstvu průmyslu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Student teplického gymnázia se probojoval na geologickou olympiádu do Číny
|
Student Gymnázia Teplice Martin Černý bude reprezentovat Českou republiku na soutěži v Číně. Probojoval se tam vítězstvím v ústředním kole geologické olympiády v Hlinsku.
|
Soutěžící prokazovali znalosti třeba z mineralogie, paleontologie, ložiskové geologie nebo hydrogeologie. Mapovali také geologický profil podél říčky Krounky u obce Doly, kde zkoumali horniny a geologické jevy.
|
|
Konec uhlí v roce 2033. Těžba v dole Bílina skončí o dva roky dříve
|
Uhelná energetika v Česku skončí v roce 2033 se zavřením Dolu Bílina, tvrdí Beneš z ČEZV hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí těžba už v roce 2033, tedy o dva roky dříve, než stát původně plánoval. Dohodlo se na tom ministerstvo životního prostředí (MŽP) s polostátní energetickou společností ČEZ. Podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) jde o klíčový krok v postupném útlumu uhlí a přechodu české energetiky na nízkoemisní zdroje.
|
|
|
|
|
|
|
|
Česku dochází písek, štěrk a kamenivo. Situace začíná být kritická
Výstavbu bytů, dálnic či vysokorychlostních železnic může v příštích letech zkomplikovat jeden dlouhodobě přehlížený problém. V Česku dochází základní suroviny, jako je písek, štěrk a kamenivo, klíčové například pro výrobu betonu. Jejich nové zdroje zatím kvůli zdlouhavým povolovacím procesům chybí. Stát proto vymýšlí, jak otevírání lomů urychlit.
|
|
Kamení na přestavbu uzlu v České Třebové povezou náklaďáky, z lomu přitom vede trať
|
Na přestavbu železničního uzlu v České Třebové za 17 miliard korun bude v příštích sedmi letech nutné navézt tisíce tun kameniva. Ideální by bylo, kdyby se přeprava odehrávala po železnici. Jenže tak to nebude. Mimo jiné i proto, že si Správa železnic nedala jako podmínku, že stavební firma musí pro přepravu materiálu využívat železnici.
|
|
|
|
|
|
|
|
V lomu u Žumberka se může těžit žula ještě dalších dvacet let
Kamenolom u Žumberka na Chrudimsku získal souhlasné stanovisko vlivu na životní prostředí (EIA) pro pokračování těžby. Podle dokumentace jej firma M-Silnice bude moci využívat ještě dalších zhruba 20 let. Starostové Žumberka a Lukavice se záměrem v minulosti nesouhlasili, těžba se blíží zástavbě a prašnost z lomu se podle nich zvyšuje.
|
|
Citlivý přesun štěrkopísků do nové lokality
|
Těžební společnost České štěrkopísky na jaře definitivně ukončila těžbu v pískovně Nučničky na Litoměřickua souběžně zahájila novou v sousední lokalitě Počaply. Podařilo se jí přitom zachovat nejen plynulost dodávek klíčové suroviny pro české stavebnictví, ale také unikátní zásobování nábřežních betonáren v Praze prostřednictvím ekologické lodní dopravy. Mezitím osídlily původní lokalitu Nučničky břehule říční, novodobý symbol pískoven a těžby obecně.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ochrana před pískovnou? Ne, krok k porozumění s lidmi, tvrdí těžaři o nové aleji
|
V Počaplech v Terezína začala naplno těžba štěrkopísku v novém dobývacím prostoru
|
|
|
|
České štěrkopísky vysadily skoro dvě desítky mladých stromů na kraji pole mezi Lukavcem a Keblicemi, kde chtějí za několik let těžit. Podle firmy ještě nejde o přípravu na omezení negativních dopadů z provozu, místní ale mají pádné důvody mít za to, že přesně proto se tady se sázením začalo.
|
|
|
Těžaři v Počaplech u Terezína otevřeli nový dobývací prostor. Plánují z něj vytěžit zhruba 10 milionů kubíků štěrkopísku. Záležet bude na poptávce stavbařů a betonáren. Nový dobývací prostor má téměř 50 hektarů a tamní zásoby se odhadují zhruba na 15 let. Část obyvatel Počapel byla ale proti další těžbě.
|
|
|
|
|
|
Plánované akce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Inzerce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
SDÍLEJTE SVÉ NÁPADY A UDÁLOSTI!
|
|
|
|
Plánujete zajímavou akci nebo máte skvělý nápad, jak zpestřit náš newsletter? Dejte nám o tom vědět a podělte se s námi o své novinky z oboru. Stačí nás kontaktovat a vaše události se mohou stát součástí našeho příštího newsletteru!
|
|
Těšíme se na vaše podněty a novinky.
|
|
|
|
|
|
|
