toggle
toggle

Připomínky TU k novele HZ

Email Print PDF

Připomínky k návrhu novely zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon) zpracované legislativní komisí Těžební unie

Připomínky k § 29 odst. 6
  • V současnosti není GeoV pro organizace závazným statistickým výkazem.
Připomínky § 29 a odst. 1
  • Zavedením tohoto odstavce dochází ke zvýšení administrativní zátěže podnikatelů.
  • (počty jiných osob zabezpečujících dobývání nerostů a činnosti s tím spojené, údaje o délce udržovaných děl)
Doporučení TU:
  • Současně s novelizací HZ definovat závaznou strukturu vykazovaných údajů s vymezením návaznosti na stávající vedené výkaznictví. Je nutno konfrontovat s realizací §29 odst. 6.
  • V souvislosti s touto poznámkou je nutno zvážit vedení evidence a jejích částí ve dvou rezortech MŽP a MPO.
Připomínky § 32a
  • Dobývací prostor je svým charakterem rozhodnutím o změně využití území, tedy územním rozhodnutím, které však těžební organizaci neopravňuje k realizaci žádné těžební činnosti. V žádných jiných případech libovolného územního rozhodnutí, jakkoli rozsáhlého (např. letiště, údolní přehrady) nejsou placeny úhrady z této plochy. Úhrada není vyžadována při těžbě nevyhrazených nerostů mimo stanovené dobývací prostory, může se jednat o stejný nerost, např. stavební kámen, písek. Takové právní uspořádání zakládá vznik nerovných podmínek na trhu. Oprávnění k těžbě je dáno až povolením hornické činnosti - schválením POPD.
Doporučení TU:
  • Úhradu z DP diferencovat na 2 sazby – 1000,- Kč pro plochu DP, ve které probíhá hornická činnost – dobývání výhradního ložiska (při povrchovém dobývání jde o důlní dílo podle ustanovení § 2 písm. d) v návaznosti na § 4 odst. 2 vyhlášky č. 26/1989 Sb. a sazbou 100.- Kč za plochu DP , kde dosud neprobíhá dobývání ložiska.
  • Doplnit text na konci § 32a odst. 2 o text: snížení úhrady při zrušení části DP.
Připomínky § 32b, odst. 1
  • Vyjasnit definici pojmu "vydobytý nerost", např. v návaznosti na § 32d, odst. 2, písm. b). Upřesnit, zda se týká i těžby nevyhrazených nerostů ve výhradních ložiscích a stanovených DP. Prohloubení nerovných podmínek na trhu.
Doporučení TU:
  • Osvobodit od platby vydobyté nerosty, ponechané v důlním díle (neprodané) a nevyhrazené nerosty těžené ve stanovených DP.
Připomínka k § 32b, odst. (2)
  • Věta "Množství tepla ve vydobytém hnědém uhlí se zjistí součinem množství uhlí vykazovaného jako úbytek zásob těžbou, tedy množství vytěžené nerostné suroviny určené k dalšímu zpracování, spotřebě nebo odbytu, a výhřevnosti vytěženého hnědého uhlí zjištěnou váženým průměrem z výsledků laboratorních rozborů uhlí přímo se vztahujících k vydobytému hnědému uhlí, z něhož je úhrada placena."
  • Není zohledněna rozdílná využitelnost vytěžené suroviny daná její kvalitou a geologickými podmínkami těžby, např. živec, kaolin, jíly… Rozdílná efektivnost těžby suroviny povede k nehospodárnému využití ložisek.

     

    (Stanovení výše úhrady z vydobytých nerostů součinem množství vydobytých nerostů a sazbou úhrady za 1 t nebo m3 je zásadně technicky nesprávné a pro některé organizace opět diskriminační. Navržený způsob výpočtu úhrad nepřihlíží ke geofaktorům, které jsou dány vznikem a umístěním ložiska, které nemůže těžební organizace nijak ovlivnit, avšak které významně ovlivňují ekonomiku dobývání. V přírodě neexistují dvě naprosto shodná ložiska, a i jedno a totéž ložisko proměňuje svoje užitné parametry s postupem těžebních prací.)

  • Na rozdíl od zákonem navrhovaného způsobu výpočtu výše úhrad z vydobytých nerostů, současně užívaný vzorec pro její výpočet (Vyhl. 617/1992) různost geologických a jiných podmínek, které ekonomiku těžby ovlivňují, zohledňuje a je tedy objektivně správný.
  • Je vážným nedostatkem předloženého návrhu, že neobsahuje ani náznak možné úpravy současně užívaného způsobu výpočtu výše úhrady z vydobytých nerostů, aby se odstranily jeho neadresně kritizované nedostatky v části IV – Důvodová zpráva, str. 3. Nejsou uvedeny argumenty, které by prokázaly, že současný systém nezohledňuje parametry určující ekonomiku dobývání a problematické je tvrzení o jeho komplikovanosti. Komplikovanost výpočtu je dána variabilitou přírodních podmínek s cílem objektivizovat správnost výpočtu výše úhrad, což nově navržený způsob výpočtu nezajišťuje.
Doporučení TU:
  • S ohledem na nutnost realizace nových technicko-organizačních opatření, která vyžaduje nutný čas na implementaci, doporučujeme účinnost zákona k 1. 1. 2016.
  • Kritizované nedostatky současného způsobu výpočtu lze odstranit jednoduchou úpravou textu § 32a současně platného zákona a podrobnější specifikací současně používaného způsobu výpočtu např. v příloze prováděcí vyhlášky (přesná definice započitatelných účetních položek).
  • V případě použití objemových a hmotnostních jednotek jako základu pro výpočet úhrady použít u vybraných nerostů s rozdílnou výší využitelnosti korekční koeficienty získané na základě laboratorních zkoušek, obdobně prováděných jako v případě zjišťování výhřevnosti uhlí.
Připomínka k § 32b, odst. (4)
  • Není jasné, zda se jedná o průzkum technologií vrtů, nebo zářezem. Sporné je použití pro ložiskový průzkum rudních surovin.
Doporučení TU:
  • Doplnit text "…netýká se rudních surovin".
  • Pokud má být průzkum veden v souladu s § 11, odst. 2 HZ, ani velkoobjemové vzorky
    (v řádu desítek až nižších stovek tun) nebudou sloužit k získání vyhrazeného nerostu a jeho prodeji, ale ke stanovení optimální technologie úpravy, což je záležitost velice nákladná a hlavně převyšující cenu nerostu získaného v této fázi průzkumu. Ložiska, jejichž těžba byla ukončena z důvodu nízké nebo nulové rentability, obsahují potenciál dalších rudních minerálů, které se v minulosti nezískávaly z důvodu nezájmu trhu. Výtěžnost všech složek se v průmyslovém měřítku většinou diametrálně odlišuje od výsledků laboratorních. Z důvodu komplexního využití všech složek rudy tedy nejsou směrodatné laboratorní výsledky, ale je nutné testování v poloprovozním a ještě lépe v provozním měřítku.
Připomínka k § 32b, odst. 5
  • Citovaný text je v praxi nepoužitelný, kdo zjistí, změří přesné množství neoprávněně vydobytého nerostu, ať už z výhradního ložiska nebo průzkumu, kdo to zaplatí, organizace, která není organizací podle § 5a nepodléhá HZ ani jeho sankcím. Stejně tak fyzická osoba, jak jí OBÚ donutí ke zpracování dokumentace k vyměření úhrady a jejímu předložení OBÚ, nebo OBÚ udělá odhad? Celý proces je nutný v zákoně upravit, aby byl použitelný a zákonný.
§ 32b, odst. 7
Doporučení TU:
  • Doplnit odstavec o maximální výši úhrad do 10 % zisku.
Připomínka k § 32b, odst. 8
  • Zvolená možnost stanovit výši sazby úhrady Vládním nařízením předjímá možnost nejistoty dlouhodobé ekonomické stability výši úhrady a tím navozuje zvýšené riziko podnikání.
Obecná připomínka § 32c
  • TU se domnívá, že dle předkládaného poměru přerozdělení výnosu z úhrad nebude v budoucnu dosaženo takového příjmu obcí jako v roce 2013, a to ani při navýšení úhrad za DP. Tato situace povede ke zhoršení vztahu těžaře a obce, a to nejen při vyjednávání o stanovení DP a povolení HČ, ale i na lomech, kde již těžba probíhá.
  • Pokud bude 62% podíl z úhrad dále dělen 40 % (MPO a MŽP) a 60 % půjde přímo do státního rozpočtu, může dojít vláda počátkem roku 2016 ke zjištění, že přínos pro státní rozpočet není v souladu s předpokladem, což by mohlo vést k novelizaci nařízení vlády, se stanovením sazeb.
Doporučení TU:
  • Požadujeme výši úhrad z vydobytého nerostu stanovit formou zákona, případně definovat časové období platnosti stanovení sazby z vydobytého nerostu!!!
§ 32c, odst. 6
  • Doplnit do odstavce: " … pro Ministerstvo životního prostředí, pro zajištění instituciálního financování výzkumných a zákonem uložených činností státní geologické služby spojeny především s výzkumem, ochranou …".
  • K rozdělení podílů na jednotlivá ministerstva by se mělo vycházet z kompetenčního zákona a škody pak jen řešit u státních podniků a nezáleží na tom, na kterém pozemku se nachází. I na státních pozemcích by rekultivaci a revitalizaci pozemků měly hradit organizace podle plánu likvidace, sanace a rekultivace. Škody způsobené dobýváním výhradních ložisek řeší horní zákon. Řešení škod u nevyhrazených nerostů je jinou kategorií, protože se jedná o soukromé subjekty, které by si měly důlní škody hradit sami, včetně sanace a rekultivace.
Doporučení TU:
  • Změnit stávající znění textu na: "… bylo zjištěno nepovolené dobývání vyhrazeného nerostu nebo neoprávněně prováděný ložiskový průzkum vyhrazených nerostů."
  • Odst. 6 přeformulovat.
Připomínka k § 32d, odst. 1, písm. b)
  • Vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci hranice těžby dosažené k 31. 12. příslušného roku nelze realizovat, s ohledem na omezené kapacity důlně měřické techniky.
Doporučení TU:
  • Změnit text následovně: Vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci hranice těžby dosažené ke konkrétnímu každoročně se opakujícímu datu v období od 1. 11. do 31. 12.
Připomínka k § 32d, odst. 2
  • Definice pod bodem b) se jeví nejasné a v bodě c) …množství nerostů uložených na odvaly, výsypky a odkaliště; samostatně uvádět skrývky a hlušiny a samostatně nevyužitelné vyhrazené nerosty vydobyté ze zásob výhradního ložiska.
§ 32d, odst. 3
Doporučení TU:
  • Doplnit aplikaci i na ostatní skupiny nerostů než uvedené v daném odstavci, jako např. kaoliny, živce, vápence….
§ 35, odst. 3
Doporučení TU:
  • Doplnit text: "… Ministerstvo životního prostředí vede prostřednictvím státní geologické služby registr starých důlních děl."
Připomínky k Přechodná ustanovení
  • Termín účinnosti tohoto zákona – 1. 7. 2015. Vzniká situace, že do 30. 6. 2015 bude úhrada podle současného vzorce a od 1. 7. 2015 bude jiná forma dle návrhu Horního zákona, což bude v polovině roku vyžadovat účetní závěrku a finanční audit. Tento způsob dvojího výpočtu muže způsobit významné nepřesnosti a zvýšení finanční nákladů v roce 2015.
  • Toto přechodné ustanovení bude mít několik důsledků na smýšlení těžaře a potažmo na vlastní podstatu horního práva:
  • Těžař bude mít snahu prodat již vydobyté, ale neprodané nebo nespotřebované, třetí straně do 30. 6. 2015 (možný vznik společností, které budou prostředníky).
  • Těžař bude mít snahu vytěžit co nejvíce nerostů do 30.6.2015, čímž mohou být porušeny podmínky vlivu na životní prostředí.
  • Stávající deponie v minulosti vydobytých nerostů, u kterých ještě nebyly a nemusely být dle platné legislativy odvedeny úhrady se stanou nebilančními.
  • Ve vztahu k báňsko-technické evidenci (náhrada výkazů Hor) nebude možné prodávat zásoby ze "starých" deponií a uvádět je v těžbách, protože to nebude možné prokázat v důlně měřické a geologické dokumentaci.
Doporučení TU:
  • Posunout termín zavedení novely k 1. 1. 2016.
Obecné připomínky:
  • Návrh desateronásobného skokového zvýšení úhrad z plochy dobývacích prostorů a násobného zvýšení úhrad z vydobytých nerostů výhradních ložisek nevyhrazených nerostů vyvolává v případě ložisek nerostů určených pro stavební výrobu nerovné podmínky hospodářské soutěže, s velkou pravděpodobností roztočí inflační řetězec zvyšování cen zejména ve stavební výrobě a s jistotou povede k výběrové těžbě, to je k upřednostňování těžby pouze v lukrativnějších partiích ložisek nerostů. To bude mít za následek zkrácení životnosti nerostných zásob na území ČR a vznik nutnosti chybějící nerostné suroviny dovážet ze zahraničí – opět se všemi negativními ekonomickými dopady.
  • Jeví se jako nesystematické provádět významné zásahy do prováděcí legislativy (tzn. i HZ) před přijetím strategického, tzv. určujícího dokumentu, jakým je Státní energetická koncepce.
  • Znovu doporučujeme konfrontovat způsob provádění a výši úhrad z vydobytých nerostů s úrovní v okolních zemích a zvážení promítnutí těchto odvodů do konečné ceny produktů, které zatíží průmysl (cena el. energie), obyvatelstvo (cena tepla), zvýšení cen stavebních materiálů, což může vést ke snížení konkurenceschopnosti průmyslu České republiky.
  • Zpracovatel novely horního zákona se nedostatečně zabýval realizovatelností ze strany těžební organizace. Současná podoba textace novely je jak z časového, tak technického pohledu obtížně realizovatelná.
  • Vzniká další administrativní zatížení nutností požádat OBÚ o snížení zálohy na úhrady z vydobytého nerostu v případě, že předpokládaná záloha (nově stanovená ve výši 20 % celkové úhrady z předchozího roku) bude nižší, přičemž není uvedeno o kolik a toto vše je zamýšleno nejen ke čtvrtletí, ale kdykoliv bude tato skutečnost zjištěna.
  • Předložený návrh v řadě případů nezbytně povede ke snížení majetku ČR v důsledku oprávněného nevydobytí části méně výnosných zásob výhradních ložisek z důvodu nevyhovujících ekonomických podmínek. To ve svém důsledku bude znamenat budoucí snížení, nikoli zvýšení příjmů státního rozpočtu, popř. i nutnost dovozu chybějících surovin.
  • Navrhované zvýšení úhrad z plochy dobývacích prostorů a z v nich vydobytých nerostů není podloženo analýzou dobývání a využívání nerostného bohatství ČR pro jednotlivé druhy a skupiny nerostů v současných báňsko-geologických podmínkách, které zásadně ovlivňují hospodárnost využívání výhradních ložisek a ekonomiku organizací, vykonávajících dobývání ložisek, a proto je nelze považovat za objektivní. Příslušná část "Předkládané zprávy" bez bližšího zdůvodnění uvádí, že výnos z úhrad za vydobyté nerosty se navrhuje obecně zvýšit 2x (s vyjímkou energetických surovin) a z plochy dobývacích prostorů v zásadě 10x. Po tomto konstatování následuje výčet zvýšení příjmů státního rozpočtu a obcí. Ani "Důvodová zpráva" neobsahuje žádnou bližší konkrétní analýzu, zda navrhované zvýšení úhrad je účelné a reálné a odpovídá současné situaci v oboru dobývání a ekonomiky nerostného bohatství ČR.
  • Po formální stránce je z legislativních důvodů nezbytné dodržovat technologii podle HZ, např. slova "těžební" "vytěžené" apod. nahradit slovy "dobýváním", "vydobyté" apod.
 

Partneři

Naše biodiverzita