toggle
toggle
Legislativa

Otevřený dopis Těžební unie předsedovi vlády České republiky Mgr. Bohuslavu Sobotkovi a členům vlády

Email Print PDF

V reakci na materiál "Zpráva o nutnosti zajištění ekonomických zájmů státu v oblasti využití kritických superstrategických surovin EU a některých dalších surovin“ a na základě jednání legislativní komise Těžební unie odeslala otevřený dopis předsedovi vlády České republiky Mgr. Bohuslavu Sobotkovi a členům vlády, aby vyjádřila své nesouhlasné stanovisko s tímto materiálem.

Dopis

 

Novela stavebního zákona

Email Print PDF

Dovolujeme si Vás informovat, že byla zveřejněna aktuální podoba novely stavebního zákona, která byla projednána ve Vládě a předložena Poslanecké sněmovně (tisk 927/0). Materiál je ke stažení zde: psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=927&CT1=0

Informace k této novele jsou také zařazeny do programu podzimního Setkání těžařů.

 

Připomínky TU k novele HZ

Email Print PDF

Připomínky k návrhu novely zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon) zpracované legislativní komisí Těžební unie

Připomínky k § 29 odst. 6
  • V současnosti není GeoV pro organizace závazným statistickým výkazem.
Připomínky § 29 a odst. 1
  • Zavedením tohoto odstavce dochází ke zvýšení administrativní zátěže podnikatelů.
  • (počty jiných osob zabezpečujících dobývání nerostů a činnosti s tím spojené, údaje o délce udržovaných děl)
Doporučení TU:
  • Současně s novelizací HZ definovat závaznou strukturu vykazovaných údajů s vymezením návaznosti na stávající vedené výkaznictví. Je nutno konfrontovat s realizací §29 odst. 6.
  • V souvislosti s touto poznámkou je nutno zvážit vedení evidence a jejích částí ve dvou rezortech MŽP a MPO.
Připomínky § 32a
  • Dobývací prostor je svým charakterem rozhodnutím o změně využití území, tedy územním rozhodnutím, které však těžební organizaci neopravňuje k realizaci žádné těžební činnosti. V žádných jiných případech libovolného územního rozhodnutí, jakkoli rozsáhlého (např. letiště, údolní přehrady) nejsou placeny úhrady z této plochy. Úhrada není vyžadována při těžbě nevyhrazených nerostů mimo stanovené dobývací prostory, může se jednat o stejný nerost, např. stavební kámen, písek. Takové právní uspořádání zakládá vznik nerovných podmínek na trhu. Oprávnění k těžbě je dáno až povolením hornické činnosti - schválením POPD.
Doporučení TU:
  • Úhradu z DP diferencovat na 2 sazby – 1000,- Kč pro plochu DP, ve které probíhá hornická činnost – dobývání výhradního ložiska (při povrchovém dobývání jde o důlní dílo podle ustanovení § 2 písm. d) v návaznosti na § 4 odst. 2 vyhlášky č. 26/1989 Sb. a sazbou 100.- Kč za plochu DP , kde dosud neprobíhá dobývání ložiska.
  • Doplnit text na konci § 32a odst. 2 o text: snížení úhrady při zrušení části DP.
Připomínky § 32b, odst. 1
  • Vyjasnit definici pojmu "vydobytý nerost", např. v návaznosti na § 32d, odst. 2, písm. b). Upřesnit, zda se týká i těžby nevyhrazených nerostů ve výhradních ložiscích a stanovených DP. Prohloubení nerovných podmínek na trhu.
Doporučení TU:
  • Osvobodit od platby vydobyté nerosty, ponechané v důlním díle (neprodané) a nevyhrazené nerosty těžené ve stanovených DP.
Připomínka k § 32b, odst. (2)
  • Věta "Množství tepla ve vydobytém hnědém uhlí se zjistí součinem množství uhlí vykazovaného jako úbytek zásob těžbou, tedy množství vytěžené nerostné suroviny určené k dalšímu zpracování, spotřebě nebo odbytu, a výhřevnosti vytěženého hnědého uhlí zjištěnou váženým průměrem z výsledků laboratorních rozborů uhlí přímo se vztahujících k vydobytému hnědému uhlí, z něhož je úhrada placena."
  • Není zohledněna rozdílná využitelnost vytěžené suroviny daná její kvalitou a geologickými podmínkami těžby, např. živec, kaolin, jíly… Rozdílná efektivnost těžby suroviny povede k nehospodárnému využití ložisek.

     

    (Stanovení výše úhrady z vydobytých nerostů součinem množství vydobytých nerostů a sazbou úhrady za 1 t nebo m3 je zásadně technicky nesprávné a pro některé organizace opět diskriminační. Navržený způsob výpočtu úhrad nepřihlíží ke geofaktorům, které jsou dány vznikem a umístěním ložiska, které nemůže těžební organizace nijak ovlivnit, avšak které významně ovlivňují ekonomiku dobývání. V přírodě neexistují dvě naprosto shodná ložiska, a i jedno a totéž ložisko proměňuje svoje užitné parametry s postupem těžebních prací.)

  • Na rozdíl od zákonem navrhovaného způsobu výpočtu výše úhrad z vydobytých nerostů, současně užívaný vzorec pro její výpočet (Vyhl. 617/1992) různost geologických a jiných podmínek, které ekonomiku těžby ovlivňují, zohledňuje a je tedy objektivně správný.
  • Je vážným nedostatkem předloženého návrhu, že neobsahuje ani náznak možné úpravy současně užívaného způsobu výpočtu výše úhrady z vydobytých nerostů, aby se odstranily jeho neadresně kritizované nedostatky v části IV – Důvodová zpráva, str. 3. Nejsou uvedeny argumenty, které by prokázaly, že současný systém nezohledňuje parametry určující ekonomiku dobývání a problematické je tvrzení o jeho komplikovanosti. Komplikovanost výpočtu je dána variabilitou přírodních podmínek s cílem objektivizovat správnost výpočtu výše úhrad, což nově navržený způsob výpočtu nezajišťuje.
Doporučení TU:
  • S ohledem na nutnost realizace nových technicko-organizačních opatření, která vyžaduje nutný čas na implementaci, doporučujeme účinnost zákona k 1. 1. 2016.
  • Kritizované nedostatky současného způsobu výpočtu lze odstranit jednoduchou úpravou textu § 32a současně platného zákona a podrobnější specifikací současně používaného způsobu výpočtu např. v příloze prováděcí vyhlášky (přesná definice započitatelných účetních položek).
  • V případě použití objemových a hmotnostních jednotek jako základu pro výpočet úhrady použít u vybraných nerostů s rozdílnou výší využitelnosti korekční koeficienty získané na základě laboratorních zkoušek, obdobně prováděných jako v případě zjišťování výhřevnosti uhlí.
Připomínka k § 32b, odst. (4)
  • Není jasné, zda se jedná o průzkum technologií vrtů, nebo zářezem. Sporné je použití pro ložiskový průzkum rudních surovin.
Doporučení TU:
  • Doplnit text "…netýká se rudních surovin".
  • Pokud má být průzkum veden v souladu s § 11, odst. 2 HZ, ani velkoobjemové vzorky
    (v řádu desítek až nižších stovek tun) nebudou sloužit k získání vyhrazeného nerostu a jeho prodeji, ale ke stanovení optimální technologie úpravy, což je záležitost velice nákladná a hlavně převyšující cenu nerostu získaného v této fázi průzkumu. Ložiska, jejichž těžba byla ukončena z důvodu nízké nebo nulové rentability, obsahují potenciál dalších rudních minerálů, které se v minulosti nezískávaly z důvodu nezájmu trhu. Výtěžnost všech složek se v průmyslovém měřítku většinou diametrálně odlišuje od výsledků laboratorních. Z důvodu komplexního využití všech složek rudy tedy nejsou směrodatné laboratorní výsledky, ale je nutné testování v poloprovozním a ještě lépe v provozním měřítku.
Připomínka k § 32b, odst. 5
  • Citovaný text je v praxi nepoužitelný, kdo zjistí, změří přesné množství neoprávněně vydobytého nerostu, ať už z výhradního ložiska nebo průzkumu, kdo to zaplatí, organizace, která není organizací podle § 5a nepodléhá HZ ani jeho sankcím. Stejně tak fyzická osoba, jak jí OBÚ donutí ke zpracování dokumentace k vyměření úhrady a jejímu předložení OBÚ, nebo OBÚ udělá odhad? Celý proces je nutný v zákoně upravit, aby byl použitelný a zákonný.
§ 32b, odst. 7
Doporučení TU:
  • Doplnit odstavec o maximální výši úhrad do 10 % zisku.
Připomínka k § 32b, odst. 8
  • Zvolená možnost stanovit výši sazby úhrady Vládním nařízením předjímá možnost nejistoty dlouhodobé ekonomické stability výši úhrady a tím navozuje zvýšené riziko podnikání.
Obecná připomínka § 32c
  • TU se domnívá, že dle předkládaného poměru přerozdělení výnosu z úhrad nebude v budoucnu dosaženo takového příjmu obcí jako v roce 2013, a to ani při navýšení úhrad za DP. Tato situace povede ke zhoršení vztahu těžaře a obce, a to nejen při vyjednávání o stanovení DP a povolení HČ, ale i na lomech, kde již těžba probíhá.
  • Pokud bude 62% podíl z úhrad dále dělen 40 % (MPO a MŽP) a 60 % půjde přímo do státního rozpočtu, může dojít vláda počátkem roku 2016 ke zjištění, že přínos pro státní rozpočet není v souladu s předpokladem, což by mohlo vést k novelizaci nařízení vlády, se stanovením sazeb.
Doporučení TU:
  • Požadujeme výši úhrad z vydobytého nerostu stanovit formou zákona, případně definovat časové období platnosti stanovení sazby z vydobytého nerostu!!!
§ 32c, odst. 6
  • Doplnit do odstavce: " … pro Ministerstvo životního prostředí, pro zajištění instituciálního financování výzkumných a zákonem uložených činností státní geologické služby spojeny především s výzkumem, ochranou …".
  • K rozdělení podílů na jednotlivá ministerstva by se mělo vycházet z kompetenčního zákona a škody pak jen řešit u státních podniků a nezáleží na tom, na kterém pozemku se nachází. I na státních pozemcích by rekultivaci a revitalizaci pozemků měly hradit organizace podle plánu likvidace, sanace a rekultivace. Škody způsobené dobýváním výhradních ložisek řeší horní zákon. Řešení škod u nevyhrazených nerostů je jinou kategorií, protože se jedná o soukromé subjekty, které by si měly důlní škody hradit sami, včetně sanace a rekultivace.
Doporučení TU:
  • Změnit stávající znění textu na: "… bylo zjištěno nepovolené dobývání vyhrazeného nerostu nebo neoprávněně prováděný ložiskový průzkum vyhrazených nerostů."
  • Odst. 6 přeformulovat.
Připomínka k § 32d, odst. 1, písm. b)
  • Vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci hranice těžby dosažené k 31. 12. příslušného roku nelze realizovat, s ohledem na omezené kapacity důlně měřické techniky.
Doporučení TU:
  • Změnit text následovně: Vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci hranice těžby dosažené ke konkrétnímu každoročně se opakujícímu datu v období od 1. 11. do 31. 12.
Připomínka k § 32d, odst. 2
  • Definice pod bodem b) se jeví nejasné a v bodě c) …množství nerostů uložených na odvaly, výsypky a odkaliště; samostatně uvádět skrývky a hlušiny a samostatně nevyužitelné vyhrazené nerosty vydobyté ze zásob výhradního ložiska.
§ 32d, odst. 3
Doporučení TU:
  • Doplnit aplikaci i na ostatní skupiny nerostů než uvedené v daném odstavci, jako např. kaoliny, živce, vápence….
§ 35, odst. 3
Doporučení TU:
  • Doplnit text: "… Ministerstvo životního prostředí vede prostřednictvím státní geologické služby registr starých důlních děl."
Připomínky k Přechodná ustanovení
  • Termín účinnosti tohoto zákona – 1. 7. 2015. Vzniká situace, že do 30. 6. 2015 bude úhrada podle současného vzorce a od 1. 7. 2015 bude jiná forma dle návrhu Horního zákona, což bude v polovině roku vyžadovat účetní závěrku a finanční audit. Tento způsob dvojího výpočtu muže způsobit významné nepřesnosti a zvýšení finanční nákladů v roce 2015.
  • Toto přechodné ustanovení bude mít několik důsledků na smýšlení těžaře a potažmo na vlastní podstatu horního práva:
  • Těžař bude mít snahu prodat již vydobyté, ale neprodané nebo nespotřebované, třetí straně do 30. 6. 2015 (možný vznik společností, které budou prostředníky).
  • Těžař bude mít snahu vytěžit co nejvíce nerostů do 30.6.2015, čímž mohou být porušeny podmínky vlivu na životní prostředí.
  • Stávající deponie v minulosti vydobytých nerostů, u kterých ještě nebyly a nemusely být dle platné legislativy odvedeny úhrady se stanou nebilančními.
  • Ve vztahu k báňsko-technické evidenci (náhrada výkazů Hor) nebude možné prodávat zásoby ze "starých" deponií a uvádět je v těžbách, protože to nebude možné prokázat v důlně měřické a geologické dokumentaci.
Doporučení TU:
  • Posunout termín zavedení novely k 1. 1. 2016.
Obecné připomínky:
  • Návrh desateronásobného skokového zvýšení úhrad z plochy dobývacích prostorů a násobného zvýšení úhrad z vydobytých nerostů výhradních ložisek nevyhrazených nerostů vyvolává v případě ložisek nerostů určených pro stavební výrobu nerovné podmínky hospodářské soutěže, s velkou pravděpodobností roztočí inflační řetězec zvyšování cen zejména ve stavební výrobě a s jistotou povede k výběrové těžbě, to je k upřednostňování těžby pouze v lukrativnějších partiích ložisek nerostů. To bude mít za následek zkrácení životnosti nerostných zásob na území ČR a vznik nutnosti chybějící nerostné suroviny dovážet ze zahraničí – opět se všemi negativními ekonomickými dopady.
  • Jeví se jako nesystematické provádět významné zásahy do prováděcí legislativy (tzn. i HZ) před přijetím strategického, tzv. určujícího dokumentu, jakým je Státní energetická koncepce.
  • Znovu doporučujeme konfrontovat způsob provádění a výši úhrad z vydobytých nerostů s úrovní v okolních zemích a zvážení promítnutí těchto odvodů do konečné ceny produktů, které zatíží průmysl (cena el. energie), obyvatelstvo (cena tepla), zvýšení cen stavebních materiálů, což může vést ke snížení konkurenceschopnosti průmyslu České republiky.
  • Zpracovatel novely horního zákona se nedostatečně zabýval realizovatelností ze strany těžební organizace. Současná podoba textace novely je jak z časového, tak technického pohledu obtížně realizovatelná.
  • Vzniká další administrativní zatížení nutností požádat OBÚ o snížení zálohy na úhrady z vydobytého nerostu v případě, že předpokládaná záloha (nově stanovená ve výši 20 % celkové úhrady z předchozího roku) bude nižší, přičemž není uvedeno o kolik a toto vše je zamýšleno nejen ke čtvrtletí, ale kdykoliv bude tato skutečnost zjištěna.
  • Předložený návrh v řadě případů nezbytně povede ke snížení majetku ČR v důsledku oprávněného nevydobytí části méně výnosných zásob výhradních ložisek z důvodu nevyhovujících ekonomických podmínek. To ve svém důsledku bude znamenat budoucí snížení, nikoli zvýšení příjmů státního rozpočtu, popř. i nutnost dovozu chybějících surovin.
  • Navrhované zvýšení úhrad z plochy dobývacích prostorů a z v nich vydobytých nerostů není podloženo analýzou dobývání a využívání nerostného bohatství ČR pro jednotlivé druhy a skupiny nerostů v současných báňsko-geologických podmínkách, které zásadně ovlivňují hospodárnost využívání výhradních ložisek a ekonomiku organizací, vykonávajících dobývání ložisek, a proto je nelze považovat za objektivní. Příslušná část "Předkládané zprávy" bez bližšího zdůvodnění uvádí, že výnos z úhrad za vydobyté nerosty se navrhuje obecně zvýšit 2x (s vyjímkou energetických surovin) a z plochy dobývacích prostorů v zásadě 10x. Po tomto konstatování následuje výčet zvýšení příjmů státního rozpočtu a obcí. Ani "Důvodová zpráva" neobsahuje žádnou bližší konkrétní analýzu, zda navrhované zvýšení úhrad je účelné a reálné a odpovídá současné situaci v oboru dobývání a ekonomiky nerostného bohatství ČR.
  • Po formální stránce je z legislativních důvodů nezbytné dodržovat technologii podle HZ, např. slova "těžební" "vytěžené" apod. nahradit slovy "dobýváním", "vydobyté" apod.
 

Připomínky Těžební unie k surovinové politice ČR

Email Print PDF

 

  • Rozdělení Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů na část I. Část – neenergetické suroviny a na Část II. - energetické suroviny povede k jednoznačné roztříštěnosti procesního způsobu projednávání a schvalování, a tím bude celý tento strategický dokument zranitelnější ve smyslu ochrany využití nerostného bohatství státu. Nelze rozdělovat nerosty v rozporu s Horním zákonem, který je definuje jako celek.
  • Surovinová politika jako celek musí být propojena s aktuální státní energetickou koncepcí a dalšími strategickými politikami státu, jejichž požadované vstupy jsou zadáním pro stanovení strategie v rámci Surovinové politiky. Tyto výstupy z těchto strategických dokumentů však nejsou k dispozici, a Surovinová politika proto v současné době nemůže být konkrétní.
  • Zásadní nedostatky spatřujeme v tom, že tento dokument nenavrhuje řešení, která by byla z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů konkrétní a jednoznačné.
  • S ohledem na měnící se podmínky na světovém trhu surovin a ve snaze o zachování maximální soběstačnosti, je nutno v co největší míře podporovat realizaci průzkumných prací, jejichž výsledky jsou podkladem pro stanovení reálných cílů dosažitelných v Surovinové politice. K tomu je potřeba upravit stávající legislativu, která by zjednodušila postup při povolování průzkumných prací (minimalizace počtu účastníků řízení, vyloučení účasti obcí a občanských sdružení pro tuto fázi legislativního procesu).
  • Velká část textu je podrobná analýza současného stavu ochrany a evidence pohybu zásob, ke které chybí podrobnější a závěrečná syntéza o kritickém stavu vytěžitelných zásob, limitovaných zejména dílčími složkami ochrany ŽP. Přestože na řadě těžených ložisek jsou evidované dostatečné zásoby, jedná se o zásoby hluboko za hranicí DP v rámci CHLÚ. Přitom pouze část zásob bilančních volných představuje zásoby schválené k těžbě v rámci POPD či PVL. Reálně těžitelné zásoby na stávajících těžených ložiskách jsou ještě podstatně nižší, než je s nimi počítáno ve státní bilanci. Nikde přitom vzhledem ke střetům zájmů s dílčími složkami na životní prostředí a pozemkovým vztahům neexistuje garance, že se povolovací proces těžby podaří úspěšně realizovat i ve zbylé části těchto ložisek.
  • V Bilanci zásob ložisek nerostů ČR se sice eviduje velké množství rezervních nevyužívaných ložisek, jejichž případná těžba je však výrazně limitována zákonnými prvky ochrany dílčích složek na životní prostředí (viz např. CHKO, EVL –Natura 2000 apod.). Zahajovat, či obnovovat těžbu na nových ložiskách, je z důvodů nepřekonatelných střetů zájmů s dílčími složkami ochrany životního prostředí (zejména s ochranou krajiny a přírody) poměrně komplikované, v mnoha případech až nerealizovatelné. Rezervní zdroje ložisek jsou sice k dispozici, jejich rozšiřování však současná legislativa nepodporuje.
  • Rozdělení Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů na část I. Část – neenergetické suroviny a na Část II. - energetické suroviny povede k jednoznačné roztříštěnosti procesního způsobu projednávání a schvalování, a tím bude celý tento strategický dokument zranitelnější ve smyslu ochrany využití nerostného bohatství státu. Nelze rozdělovat nerosty v rozporu s Horním zákonem, který je definuje jako celek. 
  • Surovinová politika jako celek musí být propojena s aktuální státní energetickou koncepcí a dalšími strategickými politikami státu, jejichž požadované vstupy jsou zadáním pro stanovení strategie v rámci Surovinové politiky. Tyto výstupy z těchto strategických dokumentů však nejsou k dispozici, a Surovinová politika proto v současné době nemůže být konkrétní.
  • Zásadní nedostatky spatřujeme v tom, že tento dokument nenavrhuje řešení, která by byla z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů konkrétní a jednoznačné.
  • S ohledem na měnící se podmínky na světovém trhu surovin a ve snaze o zachování maximální soběstačnosti, je nutno v co největší míře podporovat realizaci průzkumných prací, jejichž výsledky jsou podkladem pro stanovení reálných cílů dosažitelných v Surovinové politice. K tomu je potřeba upravit stávající legislativu, která by zjednodušila postup při povolování průzkumných prací (minimalizace počtu účastníků řízení, vyloučení účasti obcí a občanských sdružení pro tuto fázi legislativního procesu).
  • Velká část textu je podrobná analýza současného stavu ochrany a evidence pohybu zásob, ke které chybí podrobnější a závěrečná syntéza o kritickém stavu vytěžitelných zásob, limitovaných zejména dílčími složkami ochrany ŽP. Přestože na řadě těžených ložisek jsou evidované dostatečné zásoby, jedná se o zásoby hluboko za hranicí DP v rámci CHLÚ. Přitom pouze část zásob bilančních volných představuje zásoby schválené k těžbě v rámci POPD či PVL. Reálně těžitelné zásoby na stávajících těžených ložiskách jsou ještě podstatně nižší, než je s nimi počítáno ve státní bilanci. Nikde přitom vzhledem ke střetům zájmů s dílčími složkami na životní prostředí a pozemkovým vztahům neexistuje garance, že se povolovací proces těžby podaří úspěšně realizovat i ve zbylé části těchto ložisek. V Bilanci zásob ložisek nerostů ČR se sice eviduje velké množství rezervních nevyužívaných ložisek, jejichž případná těžba je však výrazně limitována zákonnými prvky ochrany dílčích složek na životní prostředí (viz např. CHKO, EVL –Natura 2000 apod.). Zahajovat, či obnovovat těžbu na nových ložiskách, je z důvodů nepřekonatelných střetů zájmů s dílčími složkami ochrany životního prostředí (zejména s ochranou krajiny a přírody) poměrně komplikované, v mnoha případech až nerealizovatelné. Rezervní zdroje ložisek jsou sice k dispozici, jejich rozšiřování však současná legislativa nepodporuje.

V koncepci by měly být zdůrazněny navrhované změny v legislativě, z nichž za nejdůležitější považujeme:

  • jednoznačné vymezení kompetencí v povolovacím řízení dobývání mezi MPO a MŽP (konflikt mezi dobýváním surovin a ochranou životního prostředí),
  • zrychlit proces povolování, zejména v oblasti dodávek stavebních surovin umožňující využití ložisek blízkých realizovaným velkým stavbám jako aktivní ochrany životního prostředí (minimalizace přepravy aj.),
  • u vyhrazených nerostů navrátit do zákona možnost vyvlastnění pro zajištění aktivního přístupu státu k těmto surovinám,
  • přehodnotit stávající bilancované zásoby z hlediska jejich reálné dosažitelnosti,
  • vytvářet vhodné ekonomické podmínky pro dobývání surovin (vliv geologických podmínek / vzorec pro stanovení úhrad / náklady na zpracování a úpravu, podpora nových technologií, poplatky spojené s těžbou),
  • odstranit nerovné podmínky na trhu při těžbě nevyhrazených nerostů,
  • zajistit závaznou vazbu územních plánů s respektováním cílů Surovinové politiky,
  • vytvořit podmínky pro zachování kontinuity výchovy profesionálů v oblasti těžby a zpracování nerostných surovin (odborné školství a vývojová základna),
  • vytvářet politické klima pro pozitivní vnímání činnosti na úseku těžby a úpravy nerostných surovin jako neopominutelného zdroje existence společnosti.
 

Pacht či nájem pro těžbu vyhrazených nerostů

Email Print PDF

Těžební unie se obrátila dopisem na Český báňský úřad se žádostí o právní názor, jak postupovat v případě aplikace ustanovení § 20 odst. 1 horního zákona při uzavírání nájemních smluv mezi těžebními organizacemi a státním podnikem Lesy ČR (dále jen „LČR") po nabytí účinnosti nového Občanského zákoníku.

Z odpovědi citujeme podstatné:

„Vzhledem k tomu, že celý systém horních předpisů používá jednotnou formulaci – nájem a nájemní smlouva, jsme toho názoru, že postup LČR není v souladu se zákonem, v tomto případě s ustanovením § 20 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o využití a ochraně nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je lex specialis, a proto má přednost před občanským zákoníkem.

Vámi zmíněná argumentace LČR, týkající se charakteru užívání pozemku a odkazující se na výkladová stanoviska k Občanskému zákoníku, není podle našeho názoru správná, neboť v rámci těžební činnosti na výhradním ložisku nedochází k požívání užitků z pozemku.

Pokud jediným důvodem pronájmu státního pozemku je dobývání výhradního ložiska, nemůže se jednat o pacht, neboť těžař nemá z věci (pozemku) žádný výnos, který by „požíval", protože výhradní ložisko není součástí pozemku, ale je ve vlastnictví státu, a těžař ho využívá na základě rozhodnutí místně příslušného obvodního báňského úřadu."
 


Partneři